Jak jsme se měli fotit

ryba
rytir
„Omlouvám se za zpoždění, ale takhle před Vánoci mám vždycky problém někde zaparkovat svou rybu.“
Ostatní se s údivem podívali na malou dívku.. Všichni kromě Ostravy, ta se sluchátky na uších podupávala kopyty do rytmu hudby a okolní svět ji ani v nejmenším nezajímal.
„Vždycky se bojí, že skončí v kádi, tak jsem ji musela schovat do kanálu. Snad tam nikomu nebude překážet.“
„To já naštěstí takový problém neměl, velbloud – ostatně stejně jako anděl – teď před Vánoci není tak nápadný. Tři králové a tak, to asi znáte.“
„Ale tak toho velblouda jste s sebou brát ani nemusel, andělé snad dokážou létat?“
„Létat sice umím, ale znáte Brno, bral by si to jako osobní urážku, kdyby vzduchem připlachtil někdo jiný kromě něj. Hodně dbá na svou pověst. A koneckonců, budeme přeci portrétovaní, a co by to bylo za portrét, kdybych na něm neměl chrtici a velblouda?“
„Anděli milý, dnes už se doba změnila, budeme se totiž fotit!“
„Fotit? Erby se odjakživa malují!“
„On Vám to v Plzni nikdo neřekl? Tohle přeci nebudou erby ani klasické portréty.. Tohle mají být, jak jsem vyrozuměla, hrací karty.“
„Nemyslíte snad ty nechvalně proslulé čertovy obrázky?“ zachmuřil se Anděl.
Dívka ještě nestačila přisvědčit, když tu náhle byl vzduch nasycen nezaměnitelnou vůní tvarůžků. Zdálo se, že i Ostrava na chvilku vypadla z rytmu.
„Dorazily legie,“ ušklíbl se začouzený vousatý muž, který byl doposud zaneprázdněn omotáváním hokejové čepele a hovoru se tedy neúčastnil. „Stejně tak smrdí hlavně proto, že si nikdy nesundavá tu svou přilbici.“
„No dovolte?“ ozval se rytíř z Ústí.
„Na vás se to s tím smradem samosebou nevztahuje, vždyť vy jste až po pás ve vodě, takže helmice se nemůže, jak to říct, projevit.“
„To už spíš ta jeho Setuza, že ano,“ pronesl pobaveně ženský hlas.
Rytíři od Střekova to zřejmě tak vtipné nepřišlo, jelikož se zpoza hledí ozvalo: „Vidím, že slečna Zet už má své džbány skoro prázdné. Neměla byste to s tím vínem přehánět, ať při návratu domů nespadnete do katakomb či do Dyje… Au, dejte si pozor, kam si sedáte, Jihlavo! Kvůli těm vašim jehlám tady někdo přijde k úrazu!“
„Když jsem měla hory stříbra, tak moje jehly nikomu ani v nejmenším nevadily,“ sklopila smutně oči Jihlava.
„Když jste vy měla hory stříbra, tak tady Ostrava ještě ani nebyla na světě.“
„Stejně mi přijde divné, že bychom se měli fotit, nějak se to nehodí k našemu naturelu,“ pronesla zadumaně ona drobná dívka z jižních Čech.
„Myslíte tím, že by Vám to třeba na fotce nemuselo slušet?“ zeptal se Kladno.
„Ne, ale viděl jste snad někdy vyfoceného draka?“
andel
Updating…
  • Žádné produkty v košíku.